Naše příběhy

I jedna hodina týdně mění svět k lepšímu

24.06.2019
Zpět na články

Podat pomocnou ruku je jedna z věcí, kterou můžeme udělat, aby se svět stal lepším. Každý zaměstnanec České spořitelny má proto možnost využít dva pracovní dny v roce na pomoc dobrým věcem. Dobrovolníci si sami vyberou jak a které neziskovce chtějí pomoc. Všem, kteří pomáhají, patří velký dík. Jednou z dobrovolnic je i Simona..
 

Simona Munzarová je členkou týmu sociálního bankovnictví od loňského léta. Věnovala se osobně fundraisingu  neziskové organizace a pracovala v nadačním sektoru u nás i v zahraničí. Díky těmto zkušenostem dnes pomáhá klientům sociálního bankovnictví prostřednictvím vzdělávání a poradenství. Ve volném čase se věnuje doučování dětí cizinců. „Simona je jednou z mála lidí, kteří nezištně pomáhají, nejen finančně, ale i prakticky. “Oceňuji její nadšení pomoci jednotlivcům i celému sektoru neziskovek a vím, že když jí zítra požádám o pomoc, neodmítne.“, dodává její kolegyně Taťána.
 

Jak jsi se dostala k práci pro neziskovku?

Nabídku, stát se dobrovolníkem pro InBázi a doučovat cizince češtinu, jsem viděla na konci léta 2018 na jedné z našich interních sociálních sítí. Hned mě to zaujalo - ráda cestuju, poznávám cizí kultury a cizince rezidenty obdivuju, protože vím, jaké je to žít v cizí zemi a neznat místní jazyk, ani kulturu. InBáze - více než 10 let pomáhá cizincům z různých zemí, kteří zde žijí chvíli nebo i několik let. Spektrum jejich služeb je velmi široké - od právně-sociálního poradenství, po organizaci interkulturního festivalu Refufest, zaměstnávání cizinek v rámci Ethnocateringu, či doučování dětí cizinců.
 

Proč jsi si vybralá právě InBázi?

Protože vidím, jak je v současné době těžké získat podporu pro jejich cílovou skupinu - cizince žijících v Čechách. Právě jejich cílová skupina je mi blízká. O InBázi jsem slyšela již dříve - věděla jsem, že je to stabilní neziskovka s dobrým jménem. No a když jsem viděla nabídku na dobrovolnictví, tak jsem do toho šla a jsem za to moc ráda.


DSC01147-2
 

 

Jak konkrétně v InBázi pomáháš?

Primárně pravidelným dobrovolnictvím - každé pondělí chodím za Paulinou, jedenácti letou holčinou z Běloruska. Trávíme spolu 45 minut nad naší komplikovanou češtinou. Hodiny vypadají různě - někdy děláme úkoly ze školy, jindy koukáme na videa a má za úkol mi shrnout, co viděla, nebo hrajeme různé hry na slovní zásobu.

Jelikož je nutné na tento projekt získávat finance, protože dotace veškeré náklady nepokrývají, zažádala jsem v loňském roce o podporu v rámci grantového programu Nadace České spořitelny. Díky tomu teď může InBáze pořádat kurzy češtiny pro cizince ve školách, což je úžasné. Jinak v rámci Sociálního bankovnictví na naše vzdělávací  akce odebíráme catering právě od InBáze, služby jejího Ethnocateringu jsem poptávala i na svou svatbu. Jídlo chutná skvěle, je originální a služby vždy profesionální.

 

A jak využíváš dva "Dny jinak"?

InBáze i letos pořádá multikulturní festival RefuFestu ve dnech 28-29.9. v Karlínské invalidovně a potřebují pomoct s přípravou - zejména s její propagací. Tam určitě oba Dny jinak, které má každý zaměstnanec Spořitelny k dispozici, využiju. Já sama jim ale určitě stačit nebudu, takže pokud chcete zažít něco netradičního, pojďte do toho se mnou.

 

Vloni jsem měla jet s kolegy na Moravu stavět přístřešky pro bezdomovce v neziskovce Iglou. Nakonec jsem bohužel byla nemocná. Moji tři kolegové za jeden den stihli vyrobit více než 10 Iglůček a tím pomohli zachránit 10 lidí bez domova před umrznutím. Nyní je už po přístřešcích tak velká poptávka, že se od ruční práce museli posunout ke strojové výrobě.

DSC01131-2

 

Co pro tebe osobně  znamená být dobrovolnicí?

Možnost pomoci člověku, který se dostal, ne svou vinou, do těžké životní situace a bojuje každý den, aby zvládal každodenní nálož ve škole. Přináší mi radost, že mým časem (zanedbatelná jedna hodina týdně) mohu pozitivně ovlivnit budoucnost jednoho člověka.

Jsem pyšná na to, že se po půl roce našeho společného doučování Paulině zlepšily známky, a to nejen z češtiny. Sama paní učitelka to považuje za obrovský úspěch. Pořád je ale na čem pracovat, to vidím každý týden. Naštěstí je Paulina cílevědomá a pilně se na naše hodiny připravuje, takže největší podíl má na tom úspěchu ona sama.

 

Proč bys doporučila dobrovolnictví ostatním kolegům?

V dnešní době má doopravdy málokdo náladu dělat po práci něco navíc a já tomu naprosto tomu rozumím. Proto nesmírně oceňuji benefit využít 2 dny na pomoc vybrané neziskovce a byla bych moc ráda, kdyby toho zaměstnanci více využívali.

Dobrovolnictví je totiž vždy win-win situace - vás obohatí (možná si uvědomíte, jak dobře se vlastně máte, možná utužíte vztahy s kolegy, možná zachráníte někomu život, či si jenom oddechnete od každodenního sezení u počítače) a neziskovce pomůže (ušetřit peníze, ušetřit drahocenný čas zaměstnanců odborníků, získat nové dárce - protože vás jejich práce ohromila a chcete jim dál pomáhat).


já a PaulinaSimona a Paulina