"Budeme tu ještě dlouho", říká Andreas Treichl

23.02.2018
Zpět na články

Předseda představenstva Skupiny Erste Andreas Treichl je přesvědčen, že banky jsou nepostradatelné i v éře digitalizace. A o tom, že politici musejí mít zájem na tom, aby banky byly schopny financovat podniky.

Přečtěte si překlad rozhovoru s předsedou představenstva Skupiny Erste v Salzburger Nachrichten.

Deset let po finanční krizi se zdá, že se bankovnictví vrátilo do normálu. Je tomu tak?

Obor bankovnictví se neuvěřitelným způsobem změnil, ale my jsme se novému prostředí dokázali přizpůsobit, a to dokonce i nové regulaci, což stálo nemalé peníze. Doufáme, že budeme schopni s těmito pravidly teď několik let pracovat, než přijde nová vlna regulace. Je pravda, že banky potřebují mít větší kapitál. Ekonomika se zotavuje a v našem případě těžíme z příznivého vývoje ve východní Evropě. Rovněž nám pomáhá, že působíme v několika zemích a že jsme v nich většinou i lídrem na trhu.

Jsou tedy banky bezpečnější?

Bezpečnost bankovního systému se dramaticky zlepšila. Banky jsou nyní mnohem lépe připraveny vyrovnat se s případnou další krizí. Ale pokud by nová krize skutečně přišla, přijde zvenčí, z míst mimo bankovní systém.

Na trh přicházejí noví poskytovatelé a může se stát, že hotovost bude nahrazena virtuálními měnami. Budeme tedy i v budoucnu potřebovat banky?

Čím více bude regulační rámec povzbuzovat k poskytování úvěrů založenému na algoritmech a k systematickým investicím, tím rychleji se budeme přesouvat směrem k digitalizaci. Na druhé straně však stojí osobní důvěra, znalost zákazníků a oboru a zkušenosti nabyté v daném regionu. To je něco, za čím musí stát nejen banky, ale také lidé v regionu a občanská společnost. Banky se musejí nadále zlepšovat v posuzování, zda je vhodné poskytnout úvěr, či nikoliv, aniž by dlužníka zahlcovaly požadavky na zajištění.

Nepodporují ale tento trend samy banky a nepomáhají novým poskytovatelům tím, že zavírají své pobočky?

To si nemyslím. Digitalizace jednodušších služeb, například platebních, bankám umožní soustředit se na fyzické nabídky, u nichž je zapotřebí poradenství, znalosti a osobní servis. Ty jsou například u převodu prostředků od pana X panu Y irelevantní. Ale významná životní rozhodnutí – úvěr pro domácnost, úvěr pro podnik nebo dědictví – ta doufejme zůstanou doménou bank. Vyžadují totiž přítomnost na místě, i když ne na každém rohu.

Erste v roce 2019 oslaví 200. výročí. Jak dlouho budete ještě existovat?

Soudě podle naší pozice, jsem přesvědčen, že je velmi pravděpodobné, že tu budeme i za dalších 200 let. Udělali jsme neskutečný pokrok v oblasti, kterou nazýváme omnichannel, ale také v digitálním bankovnictví a nabízíme širokou škálu produktů. Hodně investujeme do vzdělávání svých zaměstnanců, aby byli schopni dodávat našim zákazníkům přidanou hodnotu, a to i přes existenci omezení, která s sebou přináší regulační rámec. Naše nabídka musí být tak dobrá, aby zákazníci ochotně podstupovali určitou námahu a zašli si za poradcem nebo aby je poradce navštívil doma. To je něco, co čistě digitální konkurent nebude nikdy schopen nabídnout. Ani za dalších 50 let. Jde o velmi cennou věc, a pokud toho dosáhneme, budeme tu ještě hodně dlouho.

Od té doby, co jste stanul v čele zvláštní zájmové bankovní organizace, se snažíte zlepšovat vztahy s politiky. Došlo ke snížení bankovních daní. Jsou už tyto vztahy lepší?

Ano, a je to právě díky lidem, kteří se v této problematice angažují. Jde o základní pochopení ze strany politiků. Musejí mít zájem na tom, aby měli dobře fungující banky, které jsou schopny hrát svou roli motoru hospodářského růstu. Diskuse o tom, co je dobré pro Rakousko, je nyní mnohem objektivnější a tolik se neopírá o ideologii. Už nejde o dosahování prominentního postavení na úkor druhých, tedy o něco, co bylo po nějakou dobu velmi běžné. Nikdy není dobré pro ekonomiky, aby banky byly zneužívány k politickým účelům. Na druhou stranu není ani dobré pro politiky, aby ustupovali všemu, co chtějí banky.

Neměli bychom o tomto základním pochopení, o kterém hovoříte, pochybovat vzhledem k tomu, že existují zákony, které nutí banky proplácet zákazníkům poplatky, které účtují třetí strany za výběry z bankomatů?

To byl jeden z posledních populistických kroků. Šlo o krok naprosto pomýlené politiky, která, jak doufám, již pominula. Lidem není k ničemu, když se objektivní témata používají k politickým cílům.

Takže chcete říct, že finanční vzdělání chybí nejen společnosti obecně, ale také politikům?

Úroveň finančního vzdělání v politice před pár lety dosahovala absolutního minima. Ale od té doby se rapidně zvýšila.

Když už mluvíme o absolutním minimu, často jste kritizoval politiku nízkých úrokových sazeb a monetární politiku ECB. Je v této situaci možné vytvářet bohatství pomocí úročených produktů?

Zdá se, že ano. Moje kritika měnové politiky souvisela se zájmy našich zákazníků. Musíme však přijmout fakt, že úkolem ECB není jen plnit přání zákazníků bank. Pomocí úrokové politiky se jí – alespoň prozatím – podařilo odvrátit obrovskou škodu, kterou mohla Evropa utrpět. Nemůžeme tedy tvrdit, že politika ECB je naprosto špatná. Ale velmi ztěžuje lidem v zemích jako je Rakousko, kteří ukládají své příjmy, možnost vydělat si něco navíc prostřednictvím svých úspor. Nejsem přesvědčen, že se tohle změní v blízké budoucnosti. Musíme se proto mnohem intenzivněji zabývat otázkou, zda je možné generovat zisky u investic s nízkou mírou rizika, a zda bychom se měli tímto směrem pouštět.

To by tedy znamenalo, že se v Rakousku musí diametrálním způsobem změnit přístup k investicím.

Nízké úrokové sazby jsou pro někoho pohromou, pro jiné naopak požehnáním. Úvěry nerostou tolik, jak ECB doufala. U zemí s tradicí spoření, jako je Rakousko, jsou nízké úroky velkou nevýhodou. Politici se tímto tématem proto musejí detailně zabývat. Nemohou ovlivnit monetární politiku, ale mohou přijmout kroky související s legislativou a daněmi, a dát tak lidem příležitost podílet se na úspěchu rakouské ekonomiky. V tomto ohledu je na tvůrcích politiky, aby něco podnikli. Ale ignorování kapitálového trhu není fenoménem posledních dvou vlád – tahle situace trvá již déle než 70 let. Nyní nám roste mladá generace, která nevidí téměř žádný rozdíl mezi tím peníze mít a peníze si půjčovat.

Hlavní funkce bank poskytovat finance pro ekonomiku a firmy a pomáhat zákazníkům dosahovat relativní prosperity se ztížila?

To máte naprostou pravdu. Tohle je pro nás obrovská výzva. A do jisté míry závisíme na tom, zda budeme schopni přesvědčit tvůrce politiky, že lidé by měli mít možnost vytvářet bohatství nejen tím, že si budou své prostředky ukládat na vkladové účty a na stavební spoření, ale že si budou také vydělávat na kapitálovém trhu.

Vaše smlouva končí v červnu 2020. Co bude pak?

V Erste jsem velmi spokojen a až odejdu, doufám, že budu moci hrát produktivní úlohu v nadaci Erste Stiftung a budu se moci věnovat sociálnímu bankovnictví. Toto téma považuji za velmi zajímavé a také toho o něm hodně vím. V regionu, v němž žijeme a pracujeme, jsou stále ještě miliony lidí, kteří nemají přístup k bankovním službám. Změnit to je pro společnost důležité a mě to fascinuje, tohle chci dělat.

V představenstvu velké banky působíte již celkem 20 let. K jakým největším změnám za tu dobu došlo a které momenty se vám osobně nejvíce vryly do paměti?

Velmi intenzivním a bolestným zážitkem bylo, když jsme sklouzli do krize v okamžiku, kdy jsme úspěšně rostli. Pokud bychom měli znovu zažít krizi, vím, že by to nikdo neměl podceňovat, protože obvykle jsou věci ještě horší, než se předpokládá. Dobré na tom je, že jste konfrontováni se svými vlastními chybami a učíte se, jak se s nimi vypořádat. Nejkrásnějším zážitkem pro mě bylo to, že se mi – doufám – podařilo dát věci znovu do pořádku. A vědomí, že i přes všechny naše chyby jsme všechno udělali v podstatě správně. My jsme vždycky věřili v tento region a stáli za ním, i když jsme po několik let prodělávali spoustu peněz. I když mnoho lidí říkalo a psalo, že všechno jde do háje, my jsme dál poskytovali financování.

I když o tom rozhoduje dozorčí rada, je na představenstvu, aby vychovávalo potenciální nástupce. Jsou v bance lidé, které byste považoval za schopné převzít vedení banky?

Ve skupině máme mnoho vhodných lidí, takže podle mě nebude nutné hledat mimo ni.